close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Nakonec bude všechno v pořádku. Dokud to není v pořádku, není to konec.

17. listopad

24. července 2011 v 14:49 | Accuracy |  Texty
17. listopad...
17. listopad je výrazným dnem v našich dějinách. Tvoří mrzníky mezi různými obdobími historie nejen v České republice, a to hned dvakrát. Co vlastně znamená 17. listopad?
17. listopad je Mezinárodním dnem studentů. Je dnem, kdy padl komunismus v Československu, kdy mladí lidé projevili nesouhlas s režimem, ať už komunistickým, nebo protektorátním. Je to den, kterým si přpomíná celý svět, že svoboda a možnost vzdělávat se nejsou samozřejmé a že některé státy si hodně vytrpěly, než tato práva pro své lidi vybojovaly.
...1989
Ačkoli se tyto události odehrály teprve před dvaceti lety, jsou stále opředeny tajemstvím. Jsou známa fakta, která předcházela Sametové revoluci.
Jen několik dnů před 17. listopadem roku 1989 se sešli studenti a mladí lidé, aby si připomněli 10. výročí smrti Johna Lennona. Poměrně klidnou sešlost ale narušili a poté rozehnali příslušníci Státní bezpečnosti. Reakce studentů byla jasná: Už nikdy se nenechají zastrašit.
17. listopadu se studenti sešli v Praze na manifest, kterým chtěli uctít památku Jana Opletala. Zapalovaly se svíčky, někteří zpívali Gaudeamus igitur, mnozí nesli transparenty s protikomunistickými hesly, pár lidí mělo veřejný projev a kyticemi vzdálali hold studentům, kteří se nebáli vyjádřit svůj názor na počátku druhé světové války. Vše probíhalo poměrně v klidu.
Problémy začaly v okamžiku, kdy měly k demonstrantům promlivit politicky vlivné osoby. Proslovy Josefa Šárky, účastníka Opletalova pohřbu, Jiřího Jaskmanického, zástupce Městské vysokoškolské rady SSM a Martina Klímy, zástupce Nezávislých studentů, vyvolaly bouřlivé reakce, skandování, potlesk nebo uštěpačné poznámky. Už je jasné, že z pokorného manifestu na připomenutí 17. listopadu 1939 vznikla demonstrace proti vládě jedné strany, komunistům.
Pak se dav, který procházel Prahou, vydal směrem k Václavskému náměstí, kde ho očekávala policie.
Stále přesně nevíme, proč policie zasáhla. Nejprve se policisté z pohotovostního pluku ministerstva vnitra pokusili studenty zastavit, poté je vyzvali, aby se rozešli. Vyhrožovali násilím, ke kterému nakonec stejně došlo. Ne proto, že by studenti odmítli odejít, důvod je jiný: Odejít nemohli.
Nastala panika, během které policie napadla bezbranné studenty.
Brutalita policie však nesplnila svůj účel. Nikoho nezastrašila, jen přilila oleje do ohně. Lidé se bouří, zaměstnanci stávkují, Prahou procházejí nové a nové demonstrace studentů, učitelů, akademiků i řadových dělníků. Postupně vyplouvají na povrch informace o mrtvých studentech, které způsobují ještě větší nevoli. Že se jedná o nepravdivou informaci, se ukáže až příliš pozdě. Pád komunismu v Československu je nevyhnutelný.
...1939
17. listopad tohoto roku měl poněkud jiné podmínky. Po dvaceti letech demokracie přišla přísná nacistická diktatura. 28. října, v den výročí založení první republiky, mladí lidé, hlavně studenti, demonstrovali za svá práva. Reakce nacistů je velmi tvrdá a výsledná bilance smutná. Dva mrtví lidé, dělník Václav Sedláček a student Jan Opletal, sposta raněných.
15. listopadu se odehrál za asistence české policie pohřeb. Demonstrace, která po pohřbu následovala, se změnila v protest proti okupaci, protektorátu, fašismu a jeho představitelům. Gestapo protesty zarazilo velmi tvrdě. Opět noví ranění, ale naštěstí už žádní mrtví.
Následujícího dne proběla v Berlíně porada, na které se rozhodlo o osudech mnoha lidí. V Praze i v jiných českých městech začalo masové zatýkání studentů a jejich přesun do koncentračních táborů, devět představitelů českých vysokých škol bylo popraveno a všechny české vysoké školy byly uzavřeny na dobu tří let. Součástí porady bylo i rozhodnutí, že případná další demonstrace má být rozehnána kulomety.
17. listopad má společné dva znaky. Čeští studenti se postavili řádu, který děsil celý svět, a změnili tak budoucnost. V případě z roku 1939 došlo k masakru, v roce 1989 se zhroutil zastaralý systém našeho státu a uvolnil místo demokracii.
Druhým společným znakem je semknutí českého obyvatelstva. Protesty, kterých se účastnily tisíce lidí, byly pouze špičkou ledovce. S režimy, které lidem byly vnuceny, nesouhlasil nikdo. Demonstrace měly celostátní podporu obyvatel, kteří toužili po změně.
Ale proč tak podobné příběhy měly tak rozdílné konce?
V roce 1939 protestovali Češi proti cizí vládě a armádě, které se nad nás povyšovaly a které se nebály střílet do bezbranných lidí. Studenti stáli proti přesile, proti říši, která teprve nabývala na síle a která se proslavila genocidou a vyvražďováním protivníků. Oproti tomu demonstrace z pozdější doby protestovaly proti zkostnatělému režimu, který stál na podpoře Sovětského svazu. Jakmile tato podpora skončila, vnitřní systém Československa se hroutil. Bylo jen otázkou času, kdy se sesype úplně, ostatně Charta 77 plánovala svrhnout komunismus v prosinci 1989, a pravděpodobně by byla úspěšná. Ačkoli se říká, že chcíplá kobyla nejvíc kope, zdá se, že česká komunistická kobyla byla v té době už tak chcíplá, že sotva ťukla kopytem.
A ještě jeden rozdíl tu je: Zatímco roku 1939, kdy byla válka v plném proudu, se každý okolní stát staral sám o sebe a nevěnoval pozornost Protektorátu Čechy a Morava (o čemž vypovídá i fakt, že 17. listopad byl prohlášen za Mezinárodní den studentů až roku 1941), demonstranti z roku 1989 se mohli spolehnout na celosvětovou oporu. Brutální zákrok české policie proběhl všemi médii po celé Evropě a na scénu, kde policisté bijí pendrekem britského kameramana, se dívala také Asie a Amerika. Přitom v této době, bezmála 40 let po posledním válečném střetu, už nemohla komunistická strana povolit střelbu do civilistů, tudíž byl tento zákrok mnohem jemnější než zákrok Gestapa o padesát let dříve.
Faktem zůstává, že převrat z roku 1989 byl zneužit mnoha lidmi, kteří v situaci vycítili příležitost, a zásluhy za svržení českých komunistů si přivlastnili. Tím nám zůstává navždy nezodpovězená otázka, bylo-li vůbec nutné této demonstrace a brutality, jestli nebylo možné převrat uskutečnit nějakou jinou, nenásilnou formou.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama