Banánovník
Ačkoli banánovník připomíná strom, je ve skutečnosti obří bylinou. Sladké banány jsou milovaným ovocem, plody některých odrůd se používají i jako zelenina. Malé kultivary můžete pěstovat i v pokoji a dočkat se vlastních plodů.
Již ve starověku byly v mnoha tropických oblastech zakládány banánovníkové plantáže - například v Asii zemědělci pěstovali banánovníky již více než před 3500 lety a do Afriky je přivezli zřejmě arabští obchodníci před stovkami let. Velkého rozvoje dosáhlo pěstování banánovníků v 19. století, kdy hlavně Angličané zakládali rozsáhlé banánovníkové plantáže ve všech svých tropických koloniích.
Dnes jsou sladké banány jednou z nejrozšířenějších tropických plodin. Původem jsou patrně z tropických a subtropických oblastech jihovýchodní a jižní Asie a postupně byly rozšířeny do všech teplých oblastí světa.
Banánovníky v pokoji
Banánovníky tvoří v interiérech výraznou dominantu. Jsou to rostliny větších rozměrů (výška i šířka až několik metrů) a hodí se tak spíše do skleníků a větších prostor. Existují však i menší druhy a kultivary vyšlechtěné speciálně pro pěstování v bytech, které v době plodnosti dosahují výšky 1-1,7 m. Ještě menší jsou některé čistě okrasné druhy, jejichž plody však nejsou vhodné pro konzumaci.
V domácnostech jsou nejčastěji pěstované banánovníky původem z Číny ze skupiny Cavendish, zvláště pak odrůda Dwarf Cavendish dorůstající výšky pouze kolem 100-120 cm.
Pokud má banánovník optimální podmínky pro svůj růst, vykvétá na plantážích v tropech po 9 měsících. V našich sklenících asi za 12 měsíců a v bytech se květů dočkáme většinou později, asi za 2-4 roky.
Pěstování
Banánovníky vyžadují na živiny bohatou propustnou půdu (vhodná je kompostová zemina, rašelina a písek v poměru 2:1:1).
Prospěje jim pravidelné hnojení (1x za týden až 14 dní hnojivem pro zelené pokojové rostliny).
Potřebují také vydatnou zálivku, banánovníky totiž mají velkou plochu listů, tudíž odpařují mnoho vody. Ale pozor, substrát nesmí být rozbahněný - podzemní oddenek je totiž na dlouhodobější přemokření (několik dní) citlivý a začal by uhnívat. Substrát je proto třeba udržovat jen stále mírně vlhký. Raději rostlinu zalijeme 2x denně (nejlépe ráno a večer), než abychom ji "ulili".
Pro dobrý růst a vývoj banánovníku jsou také důležité celoročně vyšší teploty (optimálně kolem 25 °C) a dostatečně prohřátý substrát (při pěstování v bytě je v zimě proto dobré umístit květináč s banánovníkem k tělesům topení, čímž zajistíme vyšší teplotu půdy).
Vyšší teplota substrátu při současném optimálním sladění všech dalších podmínek urychlí růst oddenku i celé rostliny, brzký nástup kvetení a dobrý vývoj a dozrávání plodů. V suchých bytech také prospívá pravidelné rosení listů.
Banánovníky lze snadno množit
Banánovníky mají pod zemí hlízový oddenek, který slouží jako zásobní orgán a ze kterého vyrůstají odnože. Ty můžeme, když mají asi 5 listů, odříznout od mateční rostliny a zasadit je samostatně.
Při oddělování sazenic od oddenku mateční rostliny musíme dát pozor, aby oddělky měly vlastní kořeny.
Rány na sazenicích i na starém oddenku ošetříme nejlépe práškem z dřevěného uhlí, které má dezinfekční účinky; po zaschnutí rány (do druhého dne) odnože zasadíme.
Banánovníky ovocné, zeleninové i okrasné
Banánovníky však nejsou pěstované pouze jako ovocné stromy. Plody některých druhů se zpracovávají i jako zelenina, a jiné druhy jsou pěstované jako čistě okrasné rostliny.
Zeleninové druhy a odrůdy se nazývají plantainy. Jejich plody jsou poměrně tuhé a mají vysoký obsah škrobu a vitaminů (hlavně vitamin A a C). Sklízejí se většinou před plnou zralostí a připravují se vařené či pečené, nebo se suší a poté melou na mouku. V tropických oblastech tvoří významnou část jídelníčku místních obyvatel.
Mnohé druhy banánovníků mají plody k jídlu zcela nevhodné, pěstují se však jako okrasné rostliny.