12. 1. 2012
Lokalizace
Obec xxx se nachází v okrese xxx v Jihomoravském kraji. Obec hraničí s okresem xxx. Sousedí s následujícími obcemi: Na západě s obcí xxx, na severu obec xxx, na východě obec xxx, na jihozápadě obce xxx a xxx. Z topografického hlediska leží na zvlněné plošině jižní části Drahanské vrchoviny. Nadmořská výška obce se pohybuje v rozmezí 521 a 536 m n. m., nadmořská výška celkového katastru se pohybuje v rozmezí od 369 do 543 m n. m. Katastr obce zaujímá rozlohu 546,5 ha, z čehož je 7,2 ha plochy zastavěné (2003), 387,6 ha připadá na lesní plochy (2003) a 112 ha je orná půda (2005).
Půda
Po stránce pedologické v zastoupení půd je širší spektrum půdních představitelů. Dominují hnědé půdy, které jsou typické pro pahorkatiny. Vyznačují se vyvinutými všemi třemi horizonty, tedy humusovým, iluviálním i horizontem tvořeným matečnou horninou. U hnědozemí často dochází k vyplavování humusu do nižších vrstev, odkud nemůže být zemědělsky využíván. Půda je poměrně úrodná s hrudkovitou strukturou a mírně kyselejším pH. Většinou se jedná o jemnozem, tedy o půdu, ve které je převaha částic menších dva milimetry.
Zdejší půda se zařazuje do hlinitojílovitého půdního druhu. Ten je poměrně obtížné obdělat, protože jíl na sebe váže mnoho vody a tím je pro rostliny nepřístupná.
Nepřímé zásahy člověka do zdejší půdy:
Sem řadíme zejména změnu původní vegetace. Vysazováním jehličnatých monokultur dochází k podzolizaci půdy. Narušením původního krytu půdy dochází k jejímu odplavování vodou. Vysoušením luk se mění přirozený výskyt některých druhů trav.
Přímé zásahy člověka do zdejší půdy:
Tyto zásahy mění přírodní půdu na půdu kulturní. Dochází k tomu při přeměně luk a zalesněných oblastí na pole, hnojení, obdělávání půdy a při melioračních pracích.
Odpady
Součástí obce je kompletní kanalizace. Splašky z některých částí obce ústí do zdejšího rybníka.
V obci jsou kontejnery na tříděný odpad umístěny na dvou místech, u Obecního úřadu a Základní školy. Jedná se o kontejnery na sklo barevné a bílé, plasty a kovy. Popelnice jsou vyváženy jednou za dva týdny. Kontejnery uzpůsobené pro baterie, chemikálie a další nebezpečný odpad jsou přistaveny dvakrát ročně. Jednou ročně je objednán odvoz velkých kusů odpadu přímo od domácností.
Vody
Do katastru obce spadají dva potoky a jeden rybník. V minulosti zde zřejmě bylo rybníků více, některé prameny hovoří až o šesti rybnících.
Větší z obor potoků je potok xxx. Pramení na území obce pod kopcem xxx. Protéká do zdejšího rybníka a odtamtud odtéká k obci xxx a míří k Rudickému propadání. Zde se řítí do hloubky 85 m a po 13 km dlouhém toku podzemím se vynořuje ve Křtinském údolí a vtéká do Svitavy. Potok byl podroben odvodňovací melioraci a část jeho toku se sváděla do potrubí pod loukou, což mělo za následek vysychání lužních luk a blízkých lužních lesů. V současnosti potrubí v podzemí praská a voda se opět vylévá na povrch.
Druhým vodním tokem je říčka Malá Haná, do které se vlévají drobnější vodní toky. Jedná se o vodní tok s poměrně čistou vodou. V obci xxx se vlévá do Velké Hané a nakonec ústí do Moravy. Malá Haná nikdy nebyla podrobena meliorizačním úpravám.
Zdejší rybník je jediný rybník v katastru obce. Leží na potoku xxx na místě, kde dříve býval Velký rybník. Jeho přehrazením a částečným zasypáním v roce 1864 vznikl Rybník.
Průmysl, služby
Obec je na průmysl poměrně chudá. Tuto sféru zastupuje pouze jediná firma xxx s cca 50 zaměstnanci. Firma v současnosti vyrábí kovové rámy, trezory a kostru k notebookům.
Služby zahrnují jeden obchod, kadeřnictví, pekařství a hotel. Lze říci, že jak průmysl tak služby mají na okolí minimální vliv.
Lesy
Lesy jsou v okolí obce poměrně hojné. Zaujímají cca 70% katastrálního území obce. V severní části je plocha zastoupena přibližně 50%, v jižní plných 100% plochy. Lesní plocha přiléhá bez přerušení na severu a východě k obci. Les je hustě protkán cestami a turistickými tratěmi.
Ze stromů je nejčastěji zastoupen smrk, méně častá je borovice. Některé tratě jsou kryty smrkově-borovým porostem, méně častý je borovo-bukový porost. Jedle je zastoupena poměrně řídce. Poměrně častý je kaštan a dub. Ojediněle se vyskytuje dovlečený akát. V minulosti byl hojněji zastoupen buk a jedle.
Zemědělství
V padesátých letech minulého století byly všechny polnosti sdruženy v jeden celek, do té doby byly polnosti rozděleny na sedm částí, z nichž některé držela vrchnost, a některé patřily poddaným. Pro přírodu měly větší význam poddanské části polnosti, protože byly rozděleny na mnoho menších úseků rozdělených cestami a keři. V současnosti jsou polnosti poměrně jednolité, jen ojediněle přerušené cestou. Polní cesty jsou osázené ovocnými stromy, méně často se vyskytují stromy lesní a výjimečné jsou stromy či keře okrasné.
Zemědělství je soustředěno pod vliv blízkého JZD. Mezi běžně pěstované suroviny patří obiloviny, silážová kukuřice, slunečnice a brambory. Ojediněle se pěstuje olejná řepka.
Zemědělství se věnují i samostatné rodiny, z nichž některé mají rozsáhlé pozemky. Nejčastěji se věnují sadaření, méně často pěstování drobného ovoce, zeleniny a okopanin. V obci se vyskytují ovce, kozy a koně.
Klimatické a živelné extrémy
V roce 1739 řádila nad Drahanskou vrchovinou vichřice, která způsobila značné škody zejména na polích a lesích.
V roce 1776 byla krutá zima a mnoho příbytků bylo zaváto sněhem.
V roce 1848 přišla výjimečná vichřice a bouře, která poničila lesy.
V roce 1909 napadlo výjimečně mnoho sněhu, a to v březnu.
V roce 1911 a 1915 přišla velká letní sucha.
V roce 1927 došlo k silnému krupobití, které zničilo 40% úrody.
V roce 1928 se přihnal uragán a bouře s krupobitím. Vítr odnášel střechy, mnoho usedlostí bylo vyvráceno.
V roce 1929 byla tuhá zima, teplota klesla pod 37°C.
V roce 1938 se objevila na severním nebi polární zář.
V roce 1957 ozářila celé nebe kometa. Léto bylo horké a přineslo až 42°C.
Ochrana životního prostředí
Ochraně životního prostředí se věnuje zejména zdejší občanské sdružení. Místní Základní škola je zaměřená na vzdělání dětí v oblasti ekologie.
Zdroje
Ervín Černý-Křetínský. Kronika Podomí, 650 let historie obce. Ervín Černý-Křetínský, 1999
Vypracováno s využitím konzultace Mgr. Dáši Zouharové, předsedkyně Občanského sdružení Barvínek.