close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Nakonec bude všechno v pořádku. Dokud to není v pořádku, není to konec.

Zeměpis: Hydrosféra 2

22. června 2012 v 21:34 | Sůva Onůr |  Škola
II.
Voda ve světovém oceánu
Světový oceán je souvislý vodní obal planety Země, který je složen z oceánů, moří, zálivů a veškeré vodní masy, která je přímo s ním spojená a je v něm soustředěna většina vody na Zemi. Tvoří souvislou vodní plochu se společnou hladinou, která ve skutečnosti osciluje kolem střední hodnoty vlivem vnějších faktorů.Pokrývá celkem 361,3 mil. km˛, což představuje 71 % povrchu planety. Souš pokrývá 149 mil. km˛. Průměrná hloubka oceánu je 3790 m. Voda oceánu a moří představuje 96,54 % celosvětových zásob vody. Sladká voda představuje pouze 2,53 %. Z toho je ale většina sladké vody, celkem 68,4 %, vázána v ledovcích. Rozložení souše a oceánu na planetě není rovnoměrné. Proto na severní polokouli je asi 100 mil. km˛ a na jižní polokouli pouze 49 mil. km˛ souše.
1) Oceán je velká masa vody (či jiné kapaliny) nalézající se na povrchu vesmírného tělesa, či pod některou z jeho vrstev (například ledem). Na Zemi tvoří oceány jedno těleso, které se nazývá Světový oceán a které pokrývají většinu povrchu.
Oceány dle velikosti :
Tichý oceán - Nejhlubší místo v Tichém oceánu je Mariánský příkop, při západní části Severního Pacifiku, je s hloubkou 10 916 metrů nejhlubším místem na Zemi.
Atlantský oceán - Nejhlubší místo v Atlantském oceánu je prohlubeň Milwaukee v Portorickém příkopu v hloubce 8 648 metrů.
Indický oceán - Nejhlubší místo v Indickém oceánu je Sundský příkop hluboký 7 531 m.
Severní ledový oceán - Nejhlubší v Sev. Ledovém oceánu je Polární hlubokomořská planina hluboká 5449 m.
2)
3) Vlastnosti mořské vody:
Hustota je vyšší než u vody sladké. Hustota závisí na teplotě, tlaku a salinitě. Nejmenší hustota je v tropických oblastech, kde je sice velká salinita, ale také největší teplota, která hustotu nejvíce ovlivňuje. Nejvyšší hustota vody je v polárních mořích.
Barva je závislá na počtu minerálních a organických látek ve vodě. Tam, kde je hodně anorganických látek, tak tam je voda žlutá, tam kde je plankton, je zelená, v mořích chudých na plankton je modrá. Rudé moře má barvu modrou, ale červeně se zbarvuje v době rozmnožování červených řas.
Teplota je závislá na řadě činitelů.
1) Podnebných pásech.
Hlavním zdrojem tepelné energie je pohlcování slunečného záření dopadajícího na mořskou hladinu.
2) Oceánských proudech (teplé, studené; oteplují, ochlazují okolí)
3) Na hloubce, s hloubkou teplota klesá,ale na dně je teplota vody od 0-2°C, bez rozdílu na zeměpisné šířce.
Salinita(slanost) - Mořská voda je roztok minerálních, organických látek a plynů. Probíhají v ní neustále fyzikální, chemické a biologické procesy.
Salinita pak určuje celkové množství minerálních látek v 1 kg mořské vody a tato hodnota se pak vyjadřuje v promile, tzn. v g na kg. Průměrná salinita je asi 35 promile = 35g soli v 1kg mořské vody.
Salinita je ovlivněna:
a) výparem
b) atmosférickými srážkami
c) přítokem říční vody
d) pohyby mořské vody.
V rovníkové oblasti je salinita snižována množstvím srážek, u obratníků se zvyšuje v důsledku velkého výparu a malého množství srážek a v polárních oblastech se snižuje, protože vzrůstají přítoky řek a je zde zima.
4) Pohyby mořské vody

Mořská voda je v neustálém pohybu a příčinou jsou kosmické vlivy (Slunce, Měsíc), fyzikální a chemické vlivy (sluneční záření, oběh vzduchu, rozdělením srážek, výpar) a pohyby zemské kůry:
a) Mořské dmutí - příliv, odliv
- způsobený přitažlivostí Měsíce a Slunce
- rozlišujeme hluchý a skočný
b) Vlnění - příčinou vlnění je působení větru na mořskou hladinu .Vlna je tvořena hřbetem a vpadlinou. Výška vlny závisí na velikosti vodní hladiny, na kterou působí vítr. Na pobřeží působí vlny nárazem - příbojem. Také jsou vlny vyvolané zemětřesením - tsunami.
c) mořské proudy - způsobují přenos obrovského množství vody na velké vzdálenosti. Přenos se děje jak v horizontálním, tak ve vertikálním směru. Tak dochází k regulaci teploty vody. Mořské proudy mají vliv na podnebí samotných oceánů, ale i na klima přilehlých pevnin. Teplé proudy jsou např. Golfský (26°C), Kuro-šio (22°C) a Mosambický proud (20°C). Studené jsou např. Oja-šio (5°C), Labradorský proud (4°C) a Západní příhon (6°C).
Hlavními důvody vzniku proudů jsou:
- cirkulace atmosféry (pravidelné větry) protože vznikají nucené proudy, které jsou
hnané větrem
- rozdílná teplota vody (podnebné pásy)
- rotace Zrmě (Coriolisova síla)
- rozdílná slanost , hustota
Vliv proudů na okolí:
- otepluje, ochlazuje pobřeží (např. Golfský proud u Norska)
- na styku tepé a studené vody se tvoří plankton (větší výskyt ryb)
- pohybem se okysličuje voda


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama