Voda na pevnině
1) Vody povrchové :
Vodní toky - je odborný termín z hydrologie, který označuje jakýkoliv vodní útvar na zemském povrchu (popř. pod ním), tvořený tekoucí vodou. Je ohraničen korytem, jehož součástí je dno a levý a pravý břeh. Vodní tok může být vytvořen přirozeně nebo uměle.V korytě vodního toku rozlišujeme
kynetu (prohloubenou a trvale zaplavovanou část koryta)
bermu (prostor zaplavovaný jen při vyšším průtoku).
Vodní toky se dělí na:
Přirozené:
- bystřina - malý vodní tok se značným a proměnlivým sklonem dna
- potok - menší vodní tok s vyrovnanějším a mírnějším sklonem
- říčka - velikostní přechod mezi potokem a řekou
- řeka - větší vodní tok
- veletok - obvykle se vymezuje jako řeka alespoň 500 km dlouhá s plochou povodí
alespoň 100 000 km²
alespoň 100 000 km²
- říční síť je soustava vodních toku na určitém území
- povodí je území, ze kterého vodní tok odvádí povrchovou a podpovrchovou vodu
- rozvodnice je myšlená čára vyznačující hranici mezi sousedními povodími
- Úmoří je území tvořené povodími vodních toků, které odvádějí vodu do téhož moře
- Délka vodního toku je vzdálenost od pramene k ústí
- Vodní stav je výška vodní hadiny nad zvoleným pevným bodem
- Průtok je množství vody, které proteče průtočným profilem za sekundu
Umělé, vytvořené člověkem:
- vodní kanály
- vodní tunely
- Aquadukty
Jezera - je vodní nádrž, jež se nedá jednoduchým způsobem vypustit je napájena povrchovou, srážkovou popř. podzemní vodou a není součástí světového oceánu. Celosvětově zaujímají jezera 1,8 % povrchu pevniny. Některá jezera se nazývají ne zcela přesně "vnitrozemskými moři", zejména pokud obsahují slanou vodu (např. Kaspické moře, Mrtvé moře, Saltonské moře).
Mokřady - Vznikají v horských oblastech nebo v nížinách tam, kde srážky převládají nad výparem vody. Jsou to přirozené zásobárny vody v krajině. Rozlišujeme bažiny, rašeliniště a slatiniště.
- Bažiny jsou území bez náležitého odtoku, trvale přesycená vodou. Vznikají např. zbahněním půd po zániku lesa nebo podmáčením a zaplavováním půd říční vodou.
- Rašeliniště vznikají v horských oblastech při vývěrech vod a v jezerních pánvích. Zarůstají rašeliníkem a mechy. Neustálým odumíráním starých a přirůstáním nových rašeliníkových a mechových rostlin vznikají až několik metrů mocné vrstvy rašeliny, na kterých pak rostou i byliny.
- Slatiniště vznikají v nižších polohách na kyselých a chudých půdách zarůstáním zbahnělých snížen a slepých říčních ramen vlhkomilným rostlinstvem, např. ostřící, sítinou, rašeliníkem.
Umělé vodní nádrže - je obecně používaný termín pro každou stavbu sloužící k zadržování, jímání, vedení, nebo jinému nakládání s povrchovou, či podzemní vodou.
a) rybníky - Rožmberk
b) vodní nádrže - Orlík, Slapy
a) rybníky - Rožmberk
b) vodní nádrže - Orlík, Slapy
Ledovec - je nehomogenní přírodní těleso tvořené ledem. Ledovce, které jsou částí kryosféry a hydrosféry, mají jazykovitý nebo bochníkovitý tvar. Vznikají hromaděním sněhu, který se pod vlivem okolí mění na firn, z firnu na firnový led a z firnového ledu na led ledovcový. Proces přeměny sněhu ve firn je nazýván firnovatění. To je způsobeno především táním a znovu zamrzáním pod vlivem tlaku vyšších vrstev, ale dochází k němu i se změnami teploty.Ledovce se vyskytují na všech kontinentech s výjimkou Austrálie
Ledovce dělíme na :
a) pevninské - Antarktický, Grónský
b) horské - Alpy, Skandinávské pohoří
Útvary vytvořené ledovcem:
- moréna - tvar z netříděných nánosů uložených ledovcem
- kar - ledovcový kotel
- ledovcová údolí mají tvar písmena U
- ledovcové kry - ulomené okraje ledovce plující oceánem
Ledovce dělíme na :
a) pevninské - Antarktický, Grónský
b) horské - Alpy, Skandinávské pohoří
Útvary vytvořené ledovcem:
- moréna - tvar z netříděných nánosů uložených ledovcem
- kar - ledovcový kotel
- ledovcová údolí mají tvar písmena U
- ledovcové kry - ulomené okraje ledovce plující oceánem
2) Vody podpovrchové: je voda v zemské kůře ve všech skupenstvích. Rozděluje se na vodu půdní a vodu podzemní.
- půdní: je voda v zemské kůře ve všech skupenstvích. Rozděluje se na vodu půdní a vodu podzemní
- podzemní: je voda obsažená v půdě bez ohledu na skupenství, která obvykle nevytváří souvislou hladinu.